Ačkoli jsem v sobotu 18. května ráno vyjížděl z Liberce do Nového Města n.M. plný obav, zda se letošní „Východočeský Porsche sraz" vydaří, byl jsem nakonec velmi spokojen a mohl jsem poblahopřát pořadatelům k dalšímu klubovému super srazu.

Na cestě z Liberce mne totiž přepadla taková průtrž mračen, že jsem jel po dálnici na Turnov šedesátkou a stěrače absolutně nestíhaly. Na druhou stranu jsem si vyzkoušel, že ani při takovémto lijáku mi do kabiny ani obou kufrů u mé 914 nezatýká, což bývá jinak u těchto modelů běžná záležitost. Za Turnovem ale již liják slábl a za Jičínem nadobro přestal. Když jsem pak přijel okolo desáté hodiny na náměstí do Nového města nad Metují, začínaly se již protrhávat mraky. Na náměstí před novoměstským zámkem již bylo zaparkováno několik vozů Porsche a další postupně přijížděly. Účastníci srazu, většinou již staří známí, se navzájem vítali a mezi všemi Porsche fandy propukly tradiční diskuze o tom, co jak opravit, co kde sehnat, kde již s Porsche byli a kam ještě letos určitě pojedou. Někteří se vydali na prohlídku přilehlého zámku, jiní vzali za vděk pohostinností místních restaurací a ostatní se cíleně proplétali mezi auty a okukovali vozy kolegů. V tomto příjemném duchu proběhlo sobotní dopoledne velice rychle a po výborném obědě v restauraci na náměstí jsme se začali chystat k odjezdu na odpolední vyjížďku.

Pořadatelé akce „Berní" Jaromír Bernard a Láďa Merta sečetli vozy účastníků a s uspokojením konstatovali počet 35 poršů. Celková škála byla příjemně rozmanitá, od klasické 356 pana Bašeho, přes dvě 914, houf starších i zánovních 911, několik 924 a 944, až po několik Boxterů a jednoho Caymana. Konečně zde místní obyvatelé měli možnost poznat, jak vypadá skutečné auto, když v zámecké garáži mají vystaveny jen 3 Velorexy.

Naše odpolední jízda byla ještě před startem přerušena nečekaným příjezdem asi padesáti motorkářů, kteří obsadili zbytek volného parkovacího místa, a nám nezbylo, než vyčkat v poklidu jejich odjezdu, neboť řetězy a nunčaky v Porsche opravdu nevozíme.

Po odjezdu motorkářů jsme se ještě společně vyfotili před pozadím Novoměstského zámku a pak již všichni naskákali do vozů a v dlouhé koloně společně vyrazili z náměstí na netrpělivě očekávanou spanilou jízdu místním krajem. Hned první kilometry nás zavedly do Náchoda, kde nás bedlivým okem sledovala místní Policie. Dalekohledem pravděpodobně vyhlíželi avizované účastníky závodu Cannonbal 3000 napříč Evropou a tak z naší spořádané kolony byly tak překvapení, že se nazmohli nám ani zamávat. Mi jsme pokračovali dál, až k malebné rozhledně Dobrošov, do nadmořské výšky 622 m.n.m. Po absolvování 98 schodů se těm statečným naskytl překrásný pohled na okolní krajinu i jejich barevná autíčka, seskládaná dole na parkovišti.

Po zajímavé turistické vložce, která se všem líbila hlavně proto, že až k cíli jsme dojeli svými auty, jsme pokračovali v další plánované jízdě. Z Náchoda jsme již zamířili rovnou do sousedního Polska, kde jsme pokračovali po silnici č.8 stále dál na východ podle našich hranic, až do vesničky Zielone Ludowe. Za touto nenápadnou vískou jsme odbočili vpravo do prudkého kopce na silnici č. 389, která nese místní název "Karola Šwierczewkiego", ale jinak se ji také říká "Droga srotsudetska", neboli Sudetská cesta. Tato sudestská silnice začínala kdysi až ve městě Zittau nad Libercem a vedla podle tehdy ještě německo-československých hranic až někam nad Opavu. V minulých letech byla díky podpoře Evropské unie zrekonstruována a tak nas téměř po celou dobu provázel kvalitní asfalt a minimální provoz. Okolní prostředí polské části Orlických hor, klikatá silnička a téměř žádný provoz zapříčinili, že jsme si zde i drobátko zazávodili, samozřejmě jen v mezích vlastní bezpečnosti. Bylo to sice trochu na úkor kochání se okolní krajinou, ale dokonalý prožitek ze sportovní jízdy ve sportovním voze byl skutečně příjemnou odměnou. Celá tato polská trasa byla dlouhá 36 kilometrů a vedla i přes známé polské turistitické středisko Zielenec. My jsme ale zaparkovali ještě o pár kilometrů dále, u chaty Orlica na břehu malebného horského jezera. Gurmáni neodolali a dali si zde místní specialitku, pečeného pstruha. Všichni se olizovali až za ušima. Ti méně otrlí se spokojili k kávou nebo jiným občerstvením. Škoda jen, že místní personál byl návalem asi padesáti lidí do jinak prázdné restaurace dost zaskočen. Dodací lhůty se značně prodlužovaly a na některé objednávky dokonce ani nedošlo. Pohoda však vladla všemi zúčastněnými, neboť byl krásný slunný den a nikam jsme nespěchali. Příjemné bylo i to, že poláci apceptovali naše Koruny a nemuseli jsme si šmelit jejich Zlotowky. Kurz byl sice asi podle kalendáře, ale kdo by se při takovéto akci rozčiloval ...

Po dalších pár kilometrech jsme se vrátili přes řeku Orlici zpět do České republiky v obci Bartošovice a pokračovali dál, do cíle dnešní jízdy, do horské vesničky České Petrovice. Zde nás již očekával příjemný penzion a zájezdní hostinec Na statku. Bohatě prostřený stůl, nabízející na vesnickou hospůdku neuvěřitelné množství dobrých jídel nás vsákl tak dokonale, že jsme společně v družném hovoru vydrželi až dlouho do noci. Příjemné a přitom levné pokoje byly dokonalým zázemím, které nám dovolovalo nechytat večer i nějakou tu virózu, ze které jsme se do rána výborně a rychle vyléčili. Už to umíme stejně, jako náš pan prezident ...

 

 V neděli ráno, po výborné snídani, jsme se všichni vydali zpět ke svým domovům. na rozloučenou jsme si slíbili, že se určitě optět setkáme nejpozději 22. června v Mostě, na 2. Litvínovsko-Mosteckém Porsche srazu 2013.

Foto: Milan Bumba a Ing. Libor Král.

 Další fotky z tohoto srazu, tentokráte přes objektiv martina Hniličky najdete na: RAJČE.NET